Co je to liposukce
Zákrok, díky kterému se odstraňuje nadbytečná tuková tkáň z podkožních zásob. Cílem je lépe zformovat některou z tělesných partií. Tuk je rozrušený pomocí kanyly, která využívá vibrační, ultrazvukovou, laserovou nebo radiofrekvenční energii. Následně je tuk z těla odsávaný s využitím podtlaku.
Nejčastější metodou je tzv. tumescentní liposukce, ale druhů je mnohem více. Výhodou je rychlá redukce tuku v problémové partii, která většinou nezanechá žádné viditelné známky. Jizvy totiž bývají velmi malé, mnohdy zcela nepatrné. Po každém zákroku je třeba nosit speciální kompresní spodní prádlo. V žádném případě ale neřeší nadváhu a obezitu.
Rychlá a účinná metoda, jak se zbavit přebytečného tuku. To je liposukce. Jenže vybrat si ten správný druh není vůbec jednoduché. Navíc jako při každé operaci hrozí i zde zdravotní rizika.
Do nového roku jste vstoupila s předsevzetím, že budete hubnout a cvičit. Ale už po pár dnech jste zjistila, že na sport nemáte čas a na dietu pevnou vůli. I když jste se chvíli snažila, zase jste sklouzla do stereotypu. Jenomže léto se blíží mílovými kroky a představa, že se brzy budete procházet v plavkách a odhalíte tak své ne zrovna výstavní části těla, vás děsí. Nezoufejte, je tu jedna možnost, jak na to. Liposukce.
Liposukce prošla během let velkým vývojem a neustále se zdokonaluje. Mezi jednotlivými metodami dnes není vůbec jednoduché se orientovat. Přinášíme vám proto malý přehled.
DRUHY LIPOSUKCÍ
Suché a vlhké. To je nejzákladnější dělení liposukce. Závisí na tom, zda je, anebo není, do podkoží vstřikován roztok. Podle toho, jaký přístroj a jaká kanyla se k liposukci používají, mluvíme pak o liposukci klasické, vibrační, ultrazvukové a laserové.
Klasická liposukce
Klasická liposukce se dělí na suchou a vlhkou. Suchá varianta je původní metodou a do tukové tkáně při ní není vstřikována žádná tekutina. Díky tomu je však nutné využít vyšší podtlak, a to může způsobit větší krevní ztráty i poškození tkání. Obtížnější je i průnik kanyly do podkoží, doba hojení je delší a je nezbytná celková anestezie. Právě proto se tato metoda dnes opouští a považuje se za zastaralou.
Typy vlkhé liposukce
Stále větší oblibě se dnes těší vlhké metody liposukce, při kterých se do tukových buněk vstřikuje tekutina. Podle jejího objemu se dělí na další typy. U Wet techniky je kapaliny méně než předpokládané množství odsátého tuku, u Superwet techniky je pak objem vstřikované látky přibližně stejný s odsávaným tukem. Nejoblíbenější je však jiný typ, tzv. tumescentní metoda.
Velký hit: tumescentní metoda
O tumescentní metodě se mluví jako o liposukci třetí generace. Je založená na napuštění podkožní tkáně speciálním roztokem, jehož součástí je i lokální anestetikum. To má mj. i lipofilní efekt – rozbíjí tukové buňky, které pak jdou dobře odsát. To vše pomocí jehly, anebo tenké kanyly. Jakmile oblast znecitliví, odsává se tuk pomocí tenkých kanyl. Provádí se ambulantně a mívá nejlepší výsledky. Navíc je podle odborníků nejméně riziková.
Vibrační liposukce
Stejně jako u tumescentní metody se i v případě vibrační liposukce napouští tkáň speciálním roztokem. Tuk se pak ale odsává vibrační kanylou. Výhodou je kratší čas zákroku, zkrácená rekonvalescence, menší pooperační bolesti, modřiny a otoky. Navíc je šetrnější a dokonale vyhlazuje i finální nedostatky odsátých partií, které vypadají zcela přirozeně.
Ultrazvuková liposukce
Existují dva druhy ultrazvukové liposukce – invazivní a neinvazivní . V prvním případě dochází k odsání tuku také pomocí speciální kanyly, která produkuje ultrazvukovou energii, tukové buňky rozpouští, a zároveň tuk odsává. Ne všichni lékaři ji ale doporučují – hrozí při ní totiž více rizik, například popálení kůže. Neinvazivní metoda není liposukcí v pravém slova smyslu. Nedochází při ní totiž k odsávání tuku. Jen se rozbíjí tukové buňky pomocí ultrazvukových vln přes kůži. Obsah buněk se vyprázdní do mezibuněčného prostoru, poté jej odvede lymfatický systém ke zpracování do jater. Nevýhodou je menší efekt, nutnost opakovaných sezení, ale i metabolická zátěž organismu.
Laserová liposukce
K tvarování postavy a rozbíjení tukových buněk se v tomto případě využívá laserový paprsek. Jeho energie se mění na tepelnou a tuk přímo rozpouští. Velkou výhodou tohoto typu je, že také působí na podkoží a stahuje kolagenová vlákna. Díky tomu kůži v ošetřených oblastech zároveň vypíná. Pokud se laserem ošetřuje jen malá oblast, tuk se nemusí odsávat. Postupně se totiž vstřebá. Jde-li však o plochu větší, kombinuje se s odsáváním, a to pomocí vibrační liposukce. Jejich spojení má výborné výsledky a používá se na celém světě. Zároveň je považována za nejšetrnější z druhů liposukce.
5 zajímavostí o liposukci
- Rozsah povrchu těla, který je ošetřený liposukcí, by neměl přesáhnout 10%.
- Množství odsáté při liposukci (směs tuku, krve a infiltračního roztoku) se většinou pohybuje do 3000 ml, maximálně však do 5000 ml. K velkoobjemovým liposukcím lékaři moc nakloněni nejsou.
- Pomocí liposukce lze upravit snad všechny tělesné partie. U žen patří k nejčastěším oblastem břicho, boky, hýždě, vnitřní strana stehen a paže.
- Během let nám tukové buňky nepřibývají , pouze zvětšují svůj objem. Díky liposukci můžeme jejich počet zmenšit.
- Některé druhy liposukce lze provést v lokální anestezii, není tak vždy nutná narkóza.
Liposukce – nejčastější komplikace
- Po liposukci dochází většinou k dočasné poruše citlivosti kůže, za čímž stojí poranění nervů. Tato komplikace však často do půl roku, max. do 1 roku, sama odezní.
- Může dojít k zánětu v podkoží a vytvoření tzv. seromu. V tom případě je nutné provést jednorázovou punkci, anebo drenáž. Pokud se však dodržují pravidla sterility a dezinfekce, je pravděpodobnost vzniku velmi nízká.
- Velmi zvláštní komplikací je kožní nekróza, kdy dojde k odumření kůže. V daném místě je černá, necitlivá a je třeba ji zcela odstranit.
- Pokud dojde k trombóze pánevních žil, anebo hlubokých žil dolních končetin, jde o komplikaci životu nebezpečnou. Nepřijde-li se na ni včas, může se uvolnit sraženina, kterou krev zanese do plic. Poté následuje plicní embolie.
- Další závažnou, avšak vzácnou, komplikací je srdeční selhání z přetížení podanými tekutinami. 70% roztoku, který se vstřikuje do podkožního tuku, se totiž vstřebává do krevního oběhu. Tím se zvyšuje zátěž, kterou srdce nemusí zvládnout. Nejvyšší riziko je u tumescentní metody liposukce.
První liposukce? Před 92 lety!
- První odsátí tuku provedl Francouz Charles Dujarrier v roce 1921. Odstraňoval tuk z kolenou, a to pomocí děložní kyrety – nástroje, který se jinak používal k »výškrabu« dutiny břišní. Zákrok však tehdy skončil neúspěšně. Narušil velké cévy, a to vedlo k amputaci končetiny.
- První úspěšnou liposukci pak provedli o více jak padesát let později, a to v roce 1974 v Římě gynekologové Arpad a Giorgio Fischerovi. Podkožní tukovou tkáň odstranili pomocí elektrického rotačního skalpelu zavedeného přes malé kožní nářezy. Poškozené tukové buňky pak odsáli podtlakovým přístrojem.